Úvod

V Kunratickém lese dnes vládla běžecká atmosféra. Ano, opět po roce v tento podzimní čas Kunratice hostily Velkou Kunratickou. Letos se konal již 84. a na start se postavilo 4153 závodníků včetně dvou zástupců z Chocně. Vítězství v hlavní kategori obhájil z loňského roku Jan Janů, Láďa Semrád skončil na celkovém 19. místě, Vojta Grundman pak 107. Velká Kunratická je charakterem závodu velmi podobná Malé ceně Velké Verandy, která se koná již 3. 12. 2017, lze si tedy udělat představu, jak si na tom borci stojí a jaké časy mohou očekávat na letošní MCVV.

Letošní ročník VK doprovázely ideální podmínky. Trať byla suchá, což zvláště při velmi náročném "výběhu" na Hrádek, mohlo nahrávat rychlejším časům. Z našeho oddílu se závodu zúčastnil Láďa Semrád a Vojta Grudman. Více se vedlo Láďovi, který tak při své premiéře nasadil laťku vysoko a s časem 12:59 si doběhl pro 18. místo v kategori, resp. 19. celkově. Vojta se po většinu závodu na trati trápil, a tak v cíli se mohl spokojit s časem 14:51 a 86. místem v kategorii a 107. celkově.

Rozhovor s Láďou Semrádem po doběhu

Jak probíhal tvůj závod, probíhal dle tvé taktiky?

Jo jo, já jsem strašně spokojený. Přes týden jsem si dal voraz, včera jsem byl klusat, dal jsem si pár rovinek a cítil jsem se krásně. Když jsme společně s Vojtou vystartovali, tak jsem ho pustil před sebe, aby mi ukázal cestu přes to bahno a přes ten potok. A pak když jsem viděl, že Vojta klopýtnul, tak jsem si pak v kopci řekl, že už dost bylo stínování. A běžel jsem, běžel jsem docela v klidu, v pohodě, věděl jsem, že Vojtu mám někde za sebou. Na Hrádku jsem cupital co to šlo, překvapilo mě, že to vlastně nebylo tak hrozné, jak jsem čekal. Myslel jsem si, že si budu muset víc pomáhat rukama a víc se budu muset plazit, ale vlastně do 2/3 jsem ruce vůbec nepoužil. Nahoře přišlo pěkné povzbuzení od Martina, seběhl jsem dolů. Dole jsem se na asfaltu vydejchával, běžel jsem volněji, abych pak třetí kopec zvládl vyběhnout a mohl se rozběhnout nahoře. Ta rovinatá část ke konci už byla taková nekonečná, ale opět jsem tam měl podporu od Martina a taky od kámošů z Pragovky. Při pohledu na hodinky se mi zdálo, že mám celkem dobrý čas, tak jsem nepřestával, valil jsem co to šlo. Se svým časem jsem nakonec určitě, strašně moc spokojený.

Rozhovor s Vojtou Grundmanem po doběhu

S Láďou jste startovali ve stejný časový interval. Jak probíhal souboj mezi vámi? 

100 metrů jsme se s Láďou přetahovali, kdo poběží první, pak jsem 50 metrů běžel první já. Pak jsem se málem zabil při přeskakování prvního potoka. První výběh a seběh jsem hezky stínoval Láďu. A pak jsme přiběhli k Hrádku, kde už jsem věděl, že to nedávám, a pak mně Láďa utekl, bylo mi hrozně špatně a v cíli byl možná o 2 minuty rychlejší. A poučení zní: Když na to nemáte, tak neběhejte ani takhle krátké závody. ;-)

MK

http://www.velkakunraticka.cz/