1. den
Celý rok jsme se těšili na soustředění a první květnový víkend jsme se dočkali. V pátek 30.dubna odpoledne jsme se sjeli na SV od Choustníkova Hradiště u penzionu Běluň. Ten se nachází na kraji hlubokého údolí, kterým pak protéká potok Běluňka. Všichni jsme během následujícíh dvou dní zjistili, jak studená a mokrá v něm teče voda, neboť jsme ho mnohokrát brodili či přeskakovali (stejně byl moc široký). Jednotlivé tréninkové závody byly postaveny na mapě Harcov a hned po příjezdu nám Pavel Švadlena přichystal krátkou trať se startem u penzionu ve dvou variantách. Lehčí B pro menší děti vyhrál Tom Křivda a těžší A pro ostatní Ondra Pešek.
Po večeři jsme seděli u ohně a Lenka Křivdová nás rozdělila do družstev pro soutěž o tajemství staré čarodějnice:
A potmě a po jednom jsme chodili za poustevníkem pro stříbrná vejce s indiciemi a za uhodnuté heslo jsme dostali mapku pro soutěž na druhý den. Cestu od poustevníka některým zpestřili pobíhající psi od sousedů.
2.den
Předpověď počasí na víkend sice moc optimistická nebyla, ale slibovaný déšť se nekonal a bylo celkem teplo. Na dopolední program jsme se přesunuli na velkou louku dále po potoku, kde nám Lenka vysvětlila soutěž Metro. Nejprve s pomocníky vytyčila na louce trasy - velký čtverec opsaný kružnicí. To byla ta mapka, kterou jsme získali večer. Zastávky byly v místě křížení a v polovině vzniklých úseků. Po trasách jezdilo 5 vlaků - tři svázané kruhy. V prvním kruhu byla mašinka, do dalších se smělo nastoupit. Čtyři vlaky jezdily sem tam po starnách čtverce (Alena, Danča, Lenka Ch. a Petr) a jedna kroužila kolem (Jirka Š.). Na každé zastávce byly lístečky s čísly od 1-40 různé barvy a naším úkolem bylo získat co nejvíc bodů z každé zastávky. Moc se nám to líbilo. Následný sprint postavil Pavel pěkně, přes potok se šlo 6x, v polovině případů byla v postupu lávka. Suchý už nebyl nikdo. A navíc nás rozptyloval kamerou. To sice skoro pokaždé, ale předchozí den byl alespoň na jednom místě, kdežto teď běhal s námi (s těmi, kterým stačil). Na delší trati zvítězil opět Ondra, na kratší Verča. Po obědě jsme běhali hvězdici - celé družstvo chycené za jeden kruh. Na kontrolách byla písmena a piktogramy a my jsme vyplňovali tajenku: Večer musíš za pavoukem. Pak nastal boj o život, kdy se ve vymezeném prostoru měla sbírat víčka od PET lahví a na noze jsme měli mít přivázané nafouknuté balonky jako životy. Balonek ale očekávání nesplnil - nejdříve nešel prošlápnout, po přifouknutí zas praskal o trávu prakticky okamžitě, proto byl ze hry vyloučen. Poté jsme se vydali za Michalem Pátkem, který nám postavil závod na klasické trati, tentokráte mimo potok. Nejlépe se dařilo Ondrovi a Tomovi Křivdovi. Večerní cesta za pavoukem podél nitě mezi stromy byla odměněna malými pavoučky.
3.den
Při dlouhé cestě na další závod jsme opět hledali indicie, skládali báseň na zadaná slova a v závěru předváděli taneční kreace. Stejně jako loni připravil Pavel americké štafety. Dvojice jsme si vylosovali již večer, oproti loňsku se přidaly i větší děti. Dvojice vypadaly takto: Ondra s Verčou, Michal P. s Davidem, Michal K. s Tomem K., Roman s Martinem Š, Martin K. s Dančou, Jirka s Jitkou, Lenka K. s Martou, Vláďa s Láďou, Petr s Pavlem H., Honza s Jirkou P., Standa s Lenkou Ch., Bobo s Ivou. Bylo 5 mapek po dvou kontrolách, každá dvojice dostala jízdní řád - pořadí, ve kterém má brát mapky, takže běželi všichni všechno. Vinou jedné mapky, která se ocitla na špatném místě, a tedy nebyl dodržen jízdní řád, bylo několik štafet disk. Jitka nepípla cíl - disk. Dva ztracené a nalezené čipy během závodu. Ve výsledku se na první místo dostala štafeta Michal K. s Tomem K., kteří doběhli původně třetí, druzí byli Jirka P. s Honzou a třetí Vláďa s Láďou. Ale přes všechny trable to byl zajímavý a napínavý závod ve skvělém místě - potoky, lávky, bažiny, hustníky a kopce v jednom. Po obědě jsme si zahráli na náhodu, několik stanovišť v kruhu, na každém místě akce, která pošle dál nebo zpět (hod kostkou, korunou, losování karet, zápalek ..) a komu se podaří obejít kolo. Pak přišly na řadu štafety družstev o celkové vítězství. Podle dosažených bodů se vybíhalo s odstupy v tomto pořadí: Modrásci, Sluníčka, Turboberušky a Želvy. Modrásci sice vedení udrželi, ale Janička pípla jinou kontrolu, tak byli disk a vítězi se stali Sluníčka. A šlo se za čarodějnicí. Cestou jsme potkali studánkovou vílu, pavouka i poustevníka. Ten nám dal kouzelné vejce pro čarodějnici a oštěp. Čarodějnice měla tři životy, ale účinější byly šišky než oštěp. Odměnou pak bylo hejno perníkových netopýrů, sladkosti a malé čarodějnice na památku.
Na soustředění se nám líbilo, děkujeme všem, kdo se starali o přípravu: Jirkovi, Pavlovi a Michalovi za tréniky a Lence za hry. A na shledanou za rok.