Novinky

Na závody nedaleko Rýmařova s předpokladem pěkných orienťáckých terénů jsme odjížděli v pátek v počtu dvou – Vláďa a Petr Janebovi, jako obvykle v čase, který předpokládal prázdné silnice a tolerantní hlídky policie. Ještě do prostoru první etapy jsme měli trochu hoňky, ale pak už nás čekala potkávání se se zdejšími hustníčky, kopci a dokonce i skalním městem, to vše doprovázené silnými orienťáckými zážitky.
První páteční etapa byla krátká trať se spoustou těžko mapovatelných hustníčků a světlin, které zamotaly hlavu i zkušeným běžcům. Další den si na nás připravili pořadatelé dvě mapově náročné etapy. Dopolední část taktéž krátká trať se převážně odehrávala v podmáčeném hustíkovém prostoru, ale vyskytovaly se zde menší skalní útvary a kameny. Velkým nebezpečím byla častá vosí hnízda, která nebyla nijak označena, proto mnoho závodníků obdrželo pár žihadel od rozzuřených vos. I my jsme dostali svou dávku vosí zloby. Po úspěšně absolvovaných dvou etapách se Vláďa držel v čele své kategorie, kritický komentář výsledků Petra nemůže být na tomto místě publikováno vzhledem k serióznosti těchto stránek.
Na etapu číslo tři nás zavedla 3,3 km dlouhá bílo modrá fáborková linie, která nás již před závodem vyčerpala. V této etapě měřili závodníci své dovednosti, zkušenosti, vytrvalost ale i svoji dávku štěstí. Skalní město, které bylo z větší části v nepřehledné hustníkové skvrně, nás pořádně potrápilo. Na měřítku 1:5000 se běžela krátká trať s délkami tratí kolem 2km. Vláďa si i přes množství chyb, které dělali všichni, udržel svou pozici a poslední handicapovou etapu vyrážel s 5 minutovým náskokem na prvním místě.
E4 byla klasická trať většinou s dobře průběžnou podložkou a častým výskytem pasek, kde příšerně pražilo slunce. Hustníky byly samozřejmostí, takže občas byla náročnější dohledávka, ale nějaké volby postupů nám stavitel připravil. Vláďovi se taktickým výkonem podařilo udržet vedení ve své kategorii.